Side byl pojmenován podle granátového jablka
Přímořské letovisko Side je ukázkou historie, která na návštěvníka dýchá z každého kroku. Jeho založení sahá do období kolem 7. st. př.n.l. Jméno nese podle granátového jablka, jehož pěstování je zde ve velkém, stejně jako citróny, pomeranče, grapefruity anebo také bavlna.
Z antické doby zde můžeme vidět pozůstatky amfiteátru, který byl ve své době největším z celé Malé Asie a dokázal pojmout až 20 tisíc diváků. Postupem času byl využit jako stavební materiál, tudíž tu po něm zbylo jen hlediště o 60 řadách. Ale jeden zachovalý najdeme v Aspendosu, kde se každoročně pořádá divadelní festival.
K vidění je i památka akvadukt, jímž se přiváděla voda z dalekých pramenů. Impozantní hradby s dvěma věžema vítají návštěvníka hned při vstupu do města. Bývalé římské lázně slouží dnes jako místní muzeum. Side nabízí i písčité pláže, starověké uličky, kavárny k posezení či obchůdky se suvenýry.
Alanya nabízí Kleopatřinu pláž
Historické středisko Alanya je považováno za velmi oblíbené turistické místo, které, nejen že, uchvátilo samotnou Kleopatru, ale svým půvabem zaujme zajisté i každého návštěvníka. Alanya leží ve východní části, dříve bylo sídlem pirátů a dnes se zde každý setká s prvotřídní péčí.
S péčí se tu setkáváme už jen ve formě hrubšího písku, jehož pověst nám praví, že byl dovezen až z povodí Nilu, který pečuje o chodidla znavených nohou. Kleopatřina pláž se pyšní oceněním modré vlajky Evopské unie, kterou získala za spokojenost návštěvníků.
Dominantou riviéry je historická středověká pevnost, vysoká až šest metrů, která návštěvníkovi naskytne pohled na Kleopatřinu pláž, jež ho oslní svou krásou. Příjemným zpestření výletu dopřeje plavba člunem v krápníkových jeskyních. Vychutnat si tady lze čisté moře a noční život v přístavu. Alanyi byla darem Antoniusovým Kleopatře jako svatební dar a každý si odsud odnese nezapomenutelný zážitek.
Mnohokulturní turecká gastronomie
Tak jako pozorujeme širokou rozmanitost ve fauně i floře, tak v turecké kuchyni tomu není jinak. Turecká kuchyně je řazena mezi nejlepší a hlavně nejzdravější, hned po francouzské kuchyni je druhá nejlepší na celém světě. Je obohacena vlivem mnoha kultur, které se zde promítly.
Nejsilnějším faktorem je spojení anatolské kuchyně s národy středomoří a silný vliv má i kuchyně arabská. Její výjimečnost podtrhuje výběr a vyvážení doplňujících se kombinací spolu s chutí. Turecká kuchyně si uchovává svou bohatou historii, kdy stáří receptů se pohybuje i kolem tisíc let. Díky vlastním zásobám je kuchyně tvořena velkým množstvím ryb a darů moře. Čerstvá zelenina i ovoce je po celý rok zajištěna díky výborným klimatickým podmínkám.
Jídlo převážně vařené či dušené se připravuje na kvalitním olivovém oleji. Jarní cibulky, pórek a různé zelené natě jsou základem každé hostiny. Baklažán je nejdůležitější surovinou a je znám v nejslavnějším tureckém receptu Imam Bayildy / Ímám omdlel /, jehož název vznikl, když starověký vůdce po ochutnání slastí omdlel.
Zastoupení rostliné říše v Turecku
Turecko je nazýváno botanickou zahradou Evropy, čemuž vděčí rozmanitému podnebí. Na jihu si přijdou na své milovníci lahůdek, jelikož se zde setkáme s banánovníky, fíkovníky, olivovníky, kaštany, ale nalezneme zde i palmy, vavříny či javory.
Pomerančovníky a borovicové háje si užijeme na písčitých plážích. Celkově jih Turecka je bohatý na zemědělství, kde se pěstují brambory, luštěniny, slunečnice, hroznové víno a daří se tu i jádrovým lahůdkám, jako jsou lískové oříšky, pistácie a sultánky. Nenechme se zmást, že Tulipán je květinou pocházející z Holandska, jelikož tato krásná květina je poprvé v 15. století vypěstována právě zde v Turecku. Její další cesta pokračuje do Rakouska.
Populárnost této květiny ji řadí, dalo by se říci, až k pozici národní květiny. Turecko známé palmami skrývá i drsnou horskou přírodu, kterou si vychutnají milovníci horolezectví či trekingu. Terasovitá políčka ve východní části horských svahů jsou zdobena keříky s čajem. Luční květiny, bílé a žluté pšeničním rostou ve vyšších polohách horských míst. Neporušená příroda nabízející mnoho různorodých rostlin i zvířat je velkou chloubou Turecka.
Turecká ekonomika stále stoupá
Obdélníkový útvar, který je územím tvořen se rozprostírá na 1600 km dlouhé a 800 m široké ploše. Celková plocha, tvořena i jezery, pokrývá 779 452 km². Na Balkánském poloostrově a v Evropě zabírá plochu o velikosti 23 764 km² a zbývající část o rozměru 755 688 km² se rozprostírá na poloostrově Malá Asie a v jihozápadní Asii. Turecko je rozděleno na 81 provincií, které jsou nazývány „il“, z nichž je tvořeno 7 regionů „bölgesi“.
V celém Turecku je celkem 923 okresů. Z ekonomického hlediska počítaného z hrubé výše domácího produktu se Turecko drží na příčce 15. místa největší ekonomiky světa. Také je zakládajícím členem Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj / OECD / a skupiny největších ekonomik světa / G20 /.
Z energetického hlediska je Turecko zásobené velkými vodními i tepelnými elektrárnami. Roku 2010 byla podepsána smlouva, která zaručí rozšíření zásoby energie o jadernou elektrárnu. Vzhledem k tomu, že Turecko s tím nemá absolutně žádné zkušenosti, tak ruská společnost Rosatom, s kterou byla dohoda uzavřena, zůstane vlastníkem této elektrárny a bude elektrickou energii místním distributorům prodávat.
Hlavní město Ankara
Historie hlavního města sahá do 8. st. př.n.l., kdy jej založili Frýgové, kteří později rozvrátili dosavadní říši Chetitů, která měla hlavní město nazývané Gordion ležící jihovýchodně 80 km od Ankary. Později Turecko přebírají Římané, kteří hlavní město přejmenují na Angoru a na začátku dvacátého století následuje převzetí Turky, kde vládce Mustafa Kemal ze strategického hlediska určuje hlavním městem Turecka Ankaru.
Na konci 30. let vzniká mauzoleum Mustafa Kemala nazvané Anitkabir, který založili Kemalovi. Ankara je známa pro svůj vyhlášený chod angorských koček. Nyní zde našlo svůj domov přes milion obyvatel. Město je poněkud nové, ale určitě zaujme svým zajímavým centrem, starým městem a pozůstatky římského města nazývané Ulus.
Pevnost ze 16. století Atatürkovo mauzoleum se považuje za nejvýznamnější dochovanou památku. Pohled na krásu celé Ankary vám dopřeje věž Atakule.
Krátký článek o podnebí v Turecku
Členitá rozloha Turecka nám dovoluje si v kteroukoli roční dobu dopřát počasí dle vlastní chuti, ať už je to koupání ve vyhřátém moři či lyžování na horských vrcholcích. Klimatických pásem zde pozorujeme několik.
Východ ve vnitrozemí zaručuje velké teplotní výkyvy s horkým i suchým létem a zimu, kde teploty mohou dosáhnout až kolem -40°C. Zima je tu skutečně jen pro silné jedince, jelikož se zde můžeme setkat i se sněhovými kalamitami, které zabraňují přístupnosti v některých oblastech. Jižní strana na západě přináší spíše mokrou zimu s teplotami kolem nuly. Nejvhodnější doba návštěvy přímořských oblastí je v období mezi koncem dubna a listopadem.
V květnu začíná turistická sezóna, kdy je zaručeno období bez dešťů a teplota se průměrně udržuje kolem 25 – 30°C. Červenec a srpen se řadí mezi nejteplejší měsíce, kdy teploty dosahují 35 – 40°C. Ideálním měsícem pro návštěvu Turecka se doporučuje červen, kdy se teploty pohybují kolem příjemných 30°C.
Kouzelná země Turecko
Demokratická země Turecko se rozkládá na území Malé Asie a její menší část zasahuje i do jihovýchodní Evropy. Gruzie lemuje hranice na severovýchodě a Írák se Sýrií pak stranu jihovýchodní. Stranu východní obklopují Arménie a Ázerbájdžán a Řecko s Bulharskem sousedí ze strany západní.
Mokré hranice omývají ze severu Černé moře, ze západu Egejské a na jihu se šine moře Středozemní. Cesta Turecké republiky v Evropě začíná roku 1923, kdy zároveň vstupuje do Evropské unie a tudíž se stává součástí Evropy. Samotné dějiny území kde se nyní rozprostírá Turecko sahají až do středověku kde tu existovala říše chetitská.
Turecko pomalu začínají obydlovat Řekové, a tak se pomalu stává součástí říše římské a také byzantské. Turečtí obyvatelé se zde začínají osídlovat v 11. století. Roku 1299 vzniká na tomto území osmanská říše s prvním sultánem Osmanem I., který vládne neomezenou mocí. V roce 1923 tato říše zaniká a vzniká Turecká republika se zavedením reforem.







